Rozvolněné RVP a generativní AI: lákadla flexibility jako riziko kvality vzdělávání

říjen 2026

Budoucnost českého školství nyní ovlivňují dva trendy, které oba v podání zastánců přináší potenciál pro zlepšení výuky.

Prvním trendem je revize Rámcového vzdělávacího programu (RVP), který představuje oficiální „zadání“ pro školy, jakých cílů má výuka dosahovat. Revidovaný RVP vedou ke zvýšení volnosti pro školy – závazné jsou v nich jen velmi obecné výstupy z učení. To dává jednotlivým školám větší autonomii, což může mít pozitivní efekty: umožňuje to přizpůsobit výuku podmínkám konkrétní školy, dává to prostor diverzitě různých přístupů.

Druhým trendem je rozvoj generativní AI. Ta umožňuje učitelům vytvářet výukové materiály na míru potřebám konkrétní situace: vzít v potaz potřeby studentů dané školy či vytvořit materiály pro specifický průchod zvolený v rámci školního vzdělávacího programu.

Riziková spirála

Oba trendy nabízí potenciál pro vylepšení školství. Jejich kombinace a vzájemná interakce však přináší také riziko opaku. Hrozí posilující zpětná vazba, která nenápadně povede k nežádoucímu stavu.

Tvorba kvalitních, koncepčních výukových materiálů je náročná a vyžaduje dlouhodobou investici. Pouštět se do takové činnosti je nyní riskantní. Ohledně zavádění RVP panují nejistoty, došlo již k opakovaným odkladům. Revize RVP přináší potenciálně rozsáhlé změny ve výuce, není ale nyní vůbec jasné, jestli školy výrazněji změní styl výuky a kdy. Generativní AI přináší riziko „vykrádání“ – investice do důkladné přípravy materiálů může přijít vniveč, protože materiály budou pomocí AI následně převzaty (s parafrázemi a kombinací s jinými materiály, takže i bez porušení autorského zákona).

Díky generativní AI ale není těžké vyrobit nějaké výukové materiály, které na první pohled vypadají rozumně. Kvůli volnosti RVP se skoro o čemkoliv dá prohlásit, že to je v souladu s novým RVP. Takto vytvořené materiály však nebudou příliš kvalitní a nebude v nich výrazný rozdíl oproti tomu, když si učitel sám něco vygeneruje pomocí volně dostupné AI. Pro provozovatele škol nebude tedy dávat smysl investovat prostředky do nákupu výukových materiálů („vždyť si to učitelé mohou připravit sami zadarmo“).

Tím pádem dále klesne motivace investovat do tvorby kvalitních materiálů („školy už učebnice nekupují, nemá smysl je tvořit“). Na trhu budou dominovat nepříliš kvalitní produkty, které někdo připraví s minimálními náklady. Pro učitele se postupně z možnosti tvořit vlastní materiály pomocí AI stane nutnost.

Je možné, že se AI zlepší a bude generovat kvalitní materiály. I tak ale hrozí, že výše naznačený cyklus povede primárně ke generování „přípravy na 45 minut“. Výuka by však neměla být mozaika dílčích hodin, měla by to být koncepční stavba, která na sebe navazuje. A to je složité. O kus náročnější než vytvořit dílčí výukový materiál je vytvořit ucelenou didaktickou koncepci, která má uspořádané všechny návaznosti, systematické pokrytí obsahu a reálně vede žáky k deklarovaným výsledkům učení. I s tímto může generativní AI pomoct, ale tady už vyžaduje notnou dávku optimismu, pokud bychom chtěli doufat, že i tato činnost bude fungovat kvalitně v podání spolupráce jednotlivých učitelů s AI.

Učitelé se mají věnovat primárně tomu, kde jsou nezastupitelní – práci s dětmi, jejich vedení, rozvoji motivace, poskytování citlivé zpětné vazby. Plánování kurikula je specializovaná dovednost, do velké míry odlišná od každodenní práce učitele. Delegování tvorby kurikula na řadové učitele (ať už záměrně, nebo jako důsledek uvedené spirály) je systémově neefektivní a odvádí je od přímé práce se žáky.

Jak zvrátit toto riziko?

Revize RVP potřebuje pevnou kostru. Nechť zůstane volnost pro ty, kdo ji chtějí a umí si s ní poradit (a dobře ji domyslet a obhájit svoje volby). Měl by ale být k dispozici jasný typický průchod, který mimo jiné poslouží jako východisko pro vznik kvalitních výukových materiálů. Tuto roli by měl hrát modelový Školní vzdělávací program (ŠVP). Ten však zatím existuje v pracovní, těžko použitelné verzi. Potřeba kvalitního modelového ŠVP zaznívá v diskuzích o revizi RVP z mnoha stran, tady tedy nejde o kontroverzní bod. Je však na místě zdůrazňovat, o jak kritický bod se jedná, protože vzhledem k dosavadnímu vývoji revize vážně hrozí, že vznikne polovičaté formální řešení, které nebude poskytovat učitelům prakticky použitelnou oporu.

Stát by měl cíleně a dlouhodobě podporovat tvorbu kvalitních výukových materiálů. Problém s tím, že generativní AI podrývá motivaci pro kvalitní tvorbu, je dnes obecný a netýká se jen výukových materiálů. V případě výuky však jde o situaci, kde hrozí celospolečensky nežádoucí dopady, takže je na místě nějaká forma centralizovaného zásahu ze strany státu. Vhodná forma podpory vzniku kvalitních výukových materiálů není zřejmá. Kdo a jak má rozhodovat, co je kvalitní? Jak má podpora vypadat? Možností je celá řada, není zde nějaké jednoznačné správné řešení. O to urgentněji by se mělo téma začít řešit. Jinak se každým měsícem zvyšuje riziko výše zmíněné spirály vedoucí k degradaci kvality.

Uvedený rizikový scénář má také důsledky pro to, co nedělat (alespoň ne moc): neklást důraz na podporu aktivit směřujících k tomu, že si učitelé budou sami tvořit výukové materiály pomocí AI. To nějaký smysl má – pro část učitelů a určité situace to může být užitečné. Ale je to užitečnost potenciálně zrádná, protože odpoutává pozornost, energii a prostředky od důležitějších věcí a může to mít výše zmíněné nežádoucí vedlejší efekty.